Zákožka svrabová u králíků
Svrab u králíků je onemocnění parazitární a způsobuje je roztoč z čeledi Acaridae nebo Psoroptidae. Pokud chovatel tuto nemoc nepostřehne v začátku, rychle se rozmnoží. Zákožky se přenášejí při připouštění cizích zvířat nebo dotykem s infikovaným nářadím, případně pobytem ve výstavních klecích, kde bylo dříve vystaveno zvíře napadené svrabem. Svrabem jsou častěji postižena starší zvířata, u mláďat se onemocnění vyskytuje velmi zřídka. Dochází k tvorbě lupů či stroupků v různé velikosti, a to nejčastěji na hlavě, uších (úšní svrab u králíků), nosu a při silném výskytu na celém těle. Tím, že se králíci škrábou, se onemocnění přenáší i na končetiny. Zvířata jsou neklidná, mívají nižší příjem potravy. Králíci potřepávají hlavou, někdy se i špatně pohybují. Přestože nejde o onemocnění smrtelné, samotný pohled na takto postiženého králíka je velice nepěkný.
Králičí svrab, je hlavní myšlenka, která vedla k vytvoření tohoto článku. Můžete se dozvědět i širší souvislosti, zde je výběr nejlepších momentů souvisejících s tématem prašivina u králíků
Také se můžete podívat na článek Léčba svrabu a dozvědět se další související informace.
Svrab v uších králíků
Ušní svrab (lidově prašivina) je parazitární onemocnění, které postihuje králíky poměrně často. K úmrtí postiženého zvířete dochází vzácně, ale průběh je často dlouhodobý, dochází ke snížení chovatelské hodnoty, zvíře je neklidné. Roztoči žijí na povrchu kůže a jejich projevy jsou viditelné pouhým okem. U králíků se nejčastěji setkáváme právě se svrabem ušním, ale může se objevit na hlavě i jinde na těle. Zdrojem šíření jsou již napadení králíci. Vnímaví jsou všichni králíci, častěji se s prašivinou setkáme u starších zvířat.
Příznaky
Některé formy svrabu způsobují svědění, takže se jedinci urputně škrábou a třepají hlavou. Přítomnost parazitů stimuluje tvorbu ušního mazu, který může být tmavý (připomíná kávovou sedlinu), a na povrchu kůže v uchu se tvoří strupy. Strupy a maz obsahují živé roztoče a jsou infekční pro další vnímavá zvířata (ne pro člověka).
Rozeznává se prašivina celotělová, prašivina hlavy a uší.
Jestli se zajímáte i o další informace, tak zpracované téma nemoci králíků prašivina kožní je výběr toho nedůležitějšího, co jsme na toto téma napsali. Mnohdy nám k tomu pomohly i zkušenosti a rady ostatních uživatelů.
Za zmínku stojí také článek Kefírová houba.
Terapie
Králíkovi je možné pomoci odstraněním zasychajících strupů, které se před odstraněním hydratují olejem, poté se odeberou pomocí pinzety. Strupy se nesmí odstraňovat násilím. K definitivnímu odstranění se používají veterinární přípravky, u nichž je ale při aplikaci nutné počítat s ochrannou lhůtou na maso.
Ušní svrab přenos z králíka na člověka
Zoonózy mohou u člověka vyvolat dermatitidu. U člověka králičí svrab vyvolává dočasné papulární léze, dermatitidu a pruritus na břiše, krku a končetinách. Léze jsou výraznější u dětí a žen, zejména na pokožce, která byla v bezprostředním kontaktu s nakaženým zvířetem, a to i v případě asymptomatického průběhu. Inkubační doba může být velmi krátká (bezprostředně po kontaktu se zvířetem). Přenos z králíka na člověka je velmi vzácný.
Pro ty z vás, kteří chtějí více informací na jednom místě, jsme vybrali podstatné inforamce a seřadili jsme je do jedné ucelené stránky, kterou najdete zde: vše podstatné týkající se tématu ušní svrab u králíků, a přidali jsme i příběhy ostatních čtenářů.
Článek Svrab u lidí by také mohl pomoci rozšířit povědomí o nové poznatky.
Ušní svrab léčba
Léčba ušního svrabu není obtížná, zvláště v jeho začátcích. Napadené zvíře se ihned izoluje a přistoupí se k léčbě. Nejdříve se změkčí strupy vhodným olejem, nejlépe parafínovým, ten se nechá volně stékat po boltcích až do ušní části zvukovodu. To se provádí tak dlouho, dokud není možné strupy lehce odstranit pinzetou. Pak se ošetří všechna dostupná místa například 0,2% roztokem Fenoformu forte nebo Scabicidem, Arpalit sprejem a podobně. Je rovněž vhodné poradit se s veterinárním lékařem. Zvířata je nutné často kontrolovat, zda nedošlo k recidivitě. Kotce, v nichž postižená zvířata přebývala, je nutné řádně vyčistit a vydezinfikovat. Nově koupená zvířata se musí vždy dobře prohlédnout v uších.
Kožní svrab u králíků
Přenos svrabu na kůži je možný druhotně při drbání, pokud králík má již ušní svrab. V králičí srsti je nejvýznamnějším zevním parazitem roztoč dravčík (Cheyletiella parasitivorax). Přenáší se přímo kontaktem s napadeným zvířetem, ale i nepřímo, například podestýlkou nebo použitím kartáče pro více jedinců. Tento roztoč není druhově specifický, může způsobit podráždění kůže dalších druhů zvířat a také lidí. Infestace (zamoření) dravčíky způsobuje u králíků svědění a šupinatění kůže (parazitům se někdy říká „chodící lupy“). Nejvíce postiženým místem je obvykle krk. Když se šupiny vyčešou hřebínkem, jsou oproti tmavému povrchu patrní pohybující se roztoči. Kvůli diagnostice této ektoparazitózy je doporučeno udělat otiskový preparát kůže pomocí lepicí pásky a poté ji prohlédnout pod mikroskopem. Pro dravčíky jsou typická mohutná, dovnitř zahnutá makadla (pedipalpy), která slouží k přidržování potravy (šupin kůže).
Králičí svrab, je hlavní myšlenka, která vedla k vytvoření tohoto článku. Můžete se dozvědět i širší souvislosti, zde je výběr nejlepších momentů souvisejících s tématem svrab u králíků
Také se můžete podívat na článek Svrab a dozvědět se další související informace.
Léčba
Samotná léčba je jednoduchá, a pokud chovatel nemoc podchytí hned v začátku, tak i nenáročná. K potírání postižených míst se dříve velice často používal roztok Fenoformu, který se již nevyrábí. Běžně je k dostání Arpalit nebo se králík naočkuje Ivomecem. Staří chovatelé používali k potírání napadených míst i stolní olej. Pokud se neprovede dokonalá dezinfekce chovatelského zařízení, hrozí opětovné rozšíření této nemoci. Nejvhodnějším a nejúčinnějším prostředkem je vypálení zařízení letlampou nebo propanbutanovým hořákem. Často bohužel chovatele, kteří nakupují chovné králíky, nejvíce zajímá exteriér (tvar, typ, barva), až později se zajímají o zdravotní stránku králíka, a to již může být pozdě – mohou si do svého chovu zavléct svrab.
Ivomec pro králíky
Ivomec je čirý, světle žlutý injekční roztok. Jedná se o antiskabiotikum. Ivomec 1% injekční roztok se může používat adjuvantně k zamezení šíření zákožky Chorioptes bovis, ale nemusí nastat úplná eliminace. Zde můžete vidět příbalový leták.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Cread
