Tento článek je napsán, aby odpověděl na otázku Prevence proti svrabu, možná se chcete dozvědět i širší souvislosti. Zde je výběr toho nejlepšího k tématu peripel 55, včetně zkušeností ostatních čtenářů.
Nebo si můžete přečíst článek Léčba svrabu, který úzce souvisí s tímto článkem.
Jak se svrab přenáší
Onemocnění svrabem nesouvisí s nedostatečnou osobní hygienou. Svrab se přenáší dvěma způsoby. Buď během přímého kontaktu kůže s nakaženou osobou, nebo cestou nepřímou, to znamená kontaktem s ložním prádlem nebo ošacením, které bylo předtím používáno nakaženou osobou. K přenosu infekce stačí jedna oplodněná samička zákožky. Do kůže se je schopna zavrtat za několik minut. Je tedy možné se nakazit i během pohlavního styku.
Také se můžete podívat na článek Co způsobuje svrab a dozvědět se další související informace.
Prevence přenosu
Prevencí přenosu svrabu je určitě obezřetnost při výběru ubytovacích zařízení. Dále dodržovat hygienická pravidla, vyhýbat se používání cizích hygienických potřeb a ložního prádla, pravidelně si prát a žehlit vlastní lůžkoviny a uvážlivě vybírat sexuální partnery.
Popřípadě nabízíme ještě článek Přírodní cestou proti svrabu, který vám může pomoci lépe porozumět této problematice.
Ošetření matrace
Matrace, které nelze vystavovat vysoké teplotě, je vhodné dezinfikovat vhodným insekticidem (PIF PAF, BIOLIT P 2000, FAST PL, PERIPEL 55). Ideální je použít velký igelitový pytel a matraci v něm na několik hodin neprodyšně uzavřít. Pokud je venku mrazivé, ale opravdu velmi mrazivé počasí, můžete na několik hodin dát matrace na tento mráz.
Za zmínku stojí také článek Léčba svrabu octem.
Svrab u domácích zvířat
Svrab se nevyhýbá ani domácím zvířatům. Můžete se setkat se psím svrabem, i když ne tak často jako s ušním svrabem u koček. U koček ale bývá diagnóza poměrně jednoznačná, na rozdíl od svrabu psího. U psa se svrab snadno zamění za alergii, protože svědění a drbání jsou typické pro oba problémy. Svrab se přitom většinou nejprve objeví v dolních partiích zvířete, což mohou být i vnitřní strany stehen. Na postižených místech se mohou objevit i lupy, šupinky kůže, přesto se roztoč způsobující svrab u psů obtížně diagnostikuje. Svrabem mohou trpět i hospodářská zvířata, jako například prasata, králíci nebo ovce. Jako prevence je dobré se vyvarovat kontaktu s cizími neznámými zvířaty a zejména s toulavými psy. A kontrolovat svá zvířata zvláště na místech méně ochlupených, okolo uší, slabin, okolo ocasu a konečníku.
Prvními příznaky jsou malé, zato velmi svědivé léze. Zvíře si je přirozeně začne zuřivě drbat nebo lízat. Jak už to ale bývá, právě tímto konáním si onemocnění roznáší víc a víc. Vzniknout z toho může hluboký zánět kůže. Je-li zvíře alergické, příznaky jsou samozřejmě ještě horší. Nakonec se může stát, že zvíře začne o srst pomalu ale jistě přicházet. A to opravdu velmi trýznivým způsobem. Svrab byl dříve považován za nemoc špíny, ale není tomu tak. Ohrožené je každé zvíře, ať žije v sebevětším pohodlí a čistotě. Čím je ale více špíny, tím větší pravděpodobnost nákazy. A pozor! Zákožka si skutečně nevybírá. Ze zvířete klidně přeskočí na člověka.
Parazity je nutné usmrtit. K tomuto účelu jsou na trhu přípravky ve formě spot-onů neboli pipet, které se aplikují zvířeti na kůži v oblasti krku nebo zad. Tedy na místo, ze kterého si zvíře léčivou látku neslízá. Někdy se musí aplikace zopakovat, protože potřebujeme usmrtit i parazity, kteří se z vajíček teprve vylíhnou. Na trhu je k dispozici například účinná látka selamektin v přípravku Stronghold nebo kombinace účinných látek imidacloprid a moxidectin v přípravku Advocate.
Pozor! U lidí, kteří přijdou do kontaktu s parazitem, se může přechodně objevit zánět kůže.
Součástí léčby ušního svrabu je vyčištění zevního zvukovodu od parazitů, vajíček a trusu k tomuto účelu určenými výplachy. V případě současného výskytu zánětu zevního zvukovodu je potřeba tento zánět také přeléčit ušními kapkami.
Nutná je léčba všech zvířat, které jsou spolu v kontaktu, onemocnění je totiž lehce přenosné.
Parazité se mohou přenášet také chovatelskými pomůckami, jako jsou hřebeny, kartáče a podobně. Tyto předměty je nutno řádně vyčistit. Zákožky mohou přežívat několik dní i mimo svého hostitele, je potřeba tedy vysát, vyprat, vyčistit zvířecí pelíšky nebo místa, kde zvíře delší dobu pobývá.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Haz
