Historie svrabu
První zmínky o svrabu pocházejí již z Egypta a Blízkého východu 494 let před naším letopočtem. Odkazy na něj najdeme i v bibli a dost zmatený popis vyslovil i řecký filozof Aristoteles, který s odkazem na veš utíkající z malého pupínku nevědomky určil příčinu onemocnění. Přesnou charakteristiku a pojmenování Scabies, tedy svrab či prašivina, vyřkl římský lékař Celsus. S hypotézou, že je příčinou parazit, přišel sice již italský lékař Giovanni Cosimo Bonomo v roce 1687, avšak popis roztoče pojmenovaného Sarcoptes scabiei (zákožka svrabová) přinesl o několik let později italský biolog Diacinto Cestoni.
Svrab mytých
Svrab mytých je varianta, která postihuje osoby s důkladnou péčí o tělo. Svrab lze v jejich případě diagnostikovat až v momentě, kdy je onemocnění v pokročilém stadiu. U této varianty, která se označuje jako skabies mytých, není natolik zřetelné kožní postižení, zato je přítomno úporné noční svědění. Určitou pomocí při diagnóze může být zjištění, že tímto nočním svěděním trpí více členů rodiny. Za všechno může malinký, stěží půlmilimetrový roztoč, zvaný zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei). Samičky tohoto parazita se zavrtávají do svrchní zrohovatělé vrstvy kůže a v ní si vytvářejí chodbičky, do kterých ukládají svá vajíčka a výkaly. Jedna zákožka je schopna za svůj měsíc a půl dlouhý život naklást až 50 vajíček. Z nich se líhnou larvy, které žijí na povrchu kůže, a během 18 až 23 dnů je na světě nová zákožka, která se okamžitě opět zavrtá do kůže. Celý cyklus tak pokračuje dál. Z popsaného je zřejmé, že při kontaktu s nakaženou osobou je velmi pravděpodobné, že se onemocnění přenese na dalšího jedince. Lékaři mají povinnost každý nový případ nahlásit. Někteří lidé však své potíže tají, stydí se za ně. Léčí se podomácku a nevědomky tak nemoc šíří dál.
Jak se pozná svrab
Typickými příznaky pro svrab je vyrážka a intenzivní svědění, které je způsobeno některou bílkovinou vylučovanou zákožkou. O jakou konkrétní se jedná, to je stále předmětem studia. Tato bílkovina vyvolává alergickou reakci, s níž kromě svědění mohou být spojené drobné pupínky, vyrážka a ekzémy. Na intenzitě příznaků se podílí i samotný imunitní systém. U lidí trpících alergií či poruchou imunity může docházet až k odlupování kůže.
Stále panuje přesvědčení, že svrab je nemocí skupiny lidí žijící v nízkých hygienických podmínkách, což u mnoha nemocných vyvolává stud. Ano, v těchto kruzích je jeho výskyt mnohem pravděpodobnější, ale rozhodně se nevyhne nikomu z nás. Do kontaktu s ním můžeme přijít v jakémkoliv větším kolektivu. Není nic výjimečného, že se objevuje v domovech důchodců, ubytovnách i mateřských školkách, zkrátka v prostorách, kde se pohybuje větší množství lidí. Nejčastěji k přenosu parazita dochází dlouhodobějším kontaktem s nakaženou osobou, krátkým podáním ruky či dotykem k přenosu obvykle nedochází. Dalším zdrojem nákazy může být ložní prádlo, oblečení a ručníky, avšak zde je pravděpodobnost již mnohonásobně menší, neboť zákožka se mimo hostitele nemůže pohybovat a přežívá jen dva až tři dny. Je totiž poměrně citlivá na vysychání a na přímém slunci či při teplotách nad 50 °C přežívá mimo hostitele dokonce jen několik minut.
Svědění
Úporné svědění se vyskytuje na místech, kde se zákožka cítí nejlépe. Což bývá v meziprstních prostorách, na zápěstí, v podpaží, kolem pupku, na hýždích i genitáliích. Svědění je nesnesitelné zvláště v noci, protože zákožka je nejvíce aktivní v teple. Pokud ji ale vystavíte teplotám nad 50 stupňů, zahyne. Zrovna tak skončí svůj život, když se 3 až 4 dny nedostane k dalšímu hostiteli.
Vyrážka
Organismus na napadení zákožkou reaguje alergickou reakcí. Mohou vám zduřit mízní uzliny, na kůži se objeví pupínky a uzlíky, odlupuje se kůže, u osob s oslabenou imunitou a u starých lidí se vytvářejí strupy, které nesvědí, ale jsou plné parazitů. Škrábáním si můžete do kůže nanést další infekci, kůže hnisá, bolí.
Neléčený svrab
Neléčený svrab představuje zvýšené riziko pro mladou populaci (aktivní svrab) i seniory (pasivní svrab). Vysokou profesionální nemocnost pak u středního zdravotnického personálu, který vykonává ošetřovatelskou nebo pečovatelskou službu hlavně u imobilních, mentálně retardovaných nebo imunokomprimovaných pacientů, zvláště pak v lůžkových zařízeních různého typu.
Lékaři většinou jako léčbu doporučí mast Infectoscab. Před jejím použitím byste se měli pořádně napařit ve vaně, pak potřít každičký záhyb kůže a mast nechat účinkovat nejméně deset hodin bez omytí. Takto musíte postupovat několik dní. Pomáhají i sírové masti. Některým se osvědčila doma vyrobená mast s 20 % práškové síry, 40 % olivového oleje a 40 % vazelíny – namíchají vám ji i v lékárně. Jiní si vychvalují potření těla octem, slivovicí, tea tree olejem, výtažky z aloe vera. Pokožku zklidňuje i rozmarýnový, hřebíčkový a pupalkový olej. Do stravy přidejte kvasnice, melasu, rostlinné oleje lisované za studena, sójové boby, slunečnicová semínka, česnek, celozrnné výrobky. Nepříjemné je, že svědění kůže často přetrvává i několik týdnů poté, co zákožku už v těle nemáte.
Pokud si nejste jistí, zda máte svrab, a je vám trapné jít ke kožnímu, poznáte to tak, že si do horké koupele nakapete tea tree olejíček a 20 minut se budete koupat. Pak se vydrhnete žínkou a gelem, taky s přísadou tea tree. Pak vylezte z vany, ale nevypouštějte vodu – na povrchu po chvilce budou plavat takové černé tečky. Když vanu vypustíte, některé zůstanou na dně vany. V tomto případě utíkejte ihned ke kožnímu, neboť se problému nezbavíte jinak než s mastí Infectoscab, pokud jde o lehčí formu svrabu, nebo se sírovou mastí, která se vyrábí přímo v lékárně.
Jak na něj
Nejdříve se nahřejte ve vaně, pak osprchujte a namažte mastí od krku až po chodidla, i za ušima, prostě celé tělo. Mazat se musíte rukama, nepoužívejte rukavice, protože je nutno namazat i samotné ruce, včetně meziprstí jak u rukou i nohou. Lehněte si do postele na bílé prostěradlo (bavlněné, které se používá v nemocnici) a ráno uvidíte „tu spoušť“. Spoustu mrtvých zákožek svrabových a jejich larev. Okamžitě převlékněte celou postel, vše vyperte na 60 stupňů a jděte se vykoupat. Pokud je to lehčí forma, stačí tuto proceduru podstoupit jen jednou.
Svrab se přenáší i pohlavním stykem, takže byť partner nemá žádné příznaky svrabu, opravdu aplikujte Infectoscab i na něj.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Arcad